Koncem 19. století je Roudnice nad Labem městem, kde se rozvíjí hospodářský a kulturní život. Tehdejší měšťanská chlapecká škola (od roku 1874) a dívčí měšťanská škola (od roku 1883) prostorově už nestačila narůstajícímu počtu žáků. Proto v roce 1907 vypsala městská rada pod vedením vlasteneckého starosty Ervína Špindlera soutěž na novou budovu měšťanských škol. Zvítězil návrh architekta Viktora Šulce z Plzně. Fasádu navrhl architekt Fürst z Brandýsa nad Labem. Stavba byla zahájena na jaře 1911 místní stavební firmou Stanislava Plechatého. V srpnu 1912 byla budova dokončena a během září zahájeno vyučování. Kolaudace budovy proběhla v roce 1913.

Škola prosperovala až do roku 1939 kdy začala druhá světová válka. Bylo zavedeno povinné vyučování německého jazyka. Během války byla škola zabrána německou armádou.

Po válce se život rychle vracel do normálních kolejí. Obtížná situace nastala v roce 1956, kdy se z budovy gymnázia odstěhovala střední škola do Havlíčkovy ulice. Budova v Jungmannově ulici byla přičleněna k budově „měšťanky“. Školu navštěvovalo 1340 žáků, které ve dvou budovách vyučovalo 40 učitelů. Školy se rozdělily v roce 1958.

Budova stárla a přibývaly problémy. Nestačilo stávající ústřední topení, ve třídách bylo chladno a navíc začaly padat stropy. Celkové rekonstrukce se škola dočkala v roce 92/93. Městská rada uvolnila značné prostředky. Budova dostala nové šatny, omítku, střechu, hygienická zařízení a kuchyň. Dodnes je budova ozdobou města a vlídným prostředím pro žáky.

V roce 2013 škola v plné kráse oslavila 100 let svého založení.